Protokoly

Slovem
protokol, lze v oboru informatiky vnímat standart či konvenci, která
umožňuje elektronickou komunikaci a také přenos dat, mezi jednotlivými
koncovými body (především počítače). Můžeme je analyzovat hardwarově,
softwarově, nebo zkombinovat oba způsoby. Protokoly řídí sémantiku (to je věda  o významu výrazů z nejrůznějších úrovní
jazyka).

 Co se týče vlastnosti protokolů, lze je řadit
do mnoha jednotlivých skupin:

•         
  detekce základního fyzického spojení, nebo
  existence jiných koncových uzlů. (Mohou být kabelové, ale i bezdrátové)
•         
  handshake (Proces, který automaticky nastane pro
  účely vyjednávání, nastavuje dynamicky parametry kanálu na komunikaci mezi
  dvěma libovolnými objekty, zachycených v datových modelech-entity, před
  začátkem klasické komunikace po kanálu)
•        
  vyjedná o různých vstupních datech funkcí
  (parametry) pro účel spojení
•         
  způsob začátku a ukončení zprávy
•         
  Způsob formátování zpráv
•         
  Oprava nefunkčních dat, například poškozených,
  nebo těch, které jsou špatně naformátované
•         
  jak řešit neočekávanou ztrátu spojení a co zvolit
  za krok při následující akci
•        
  ukončení spojení nebo relace

Protokoly tedy mají velmi
rozmanité vlastnosti a je velmi důležité mít jistotu, že každý protokol plní
všechny své funkce a má všechny potřební vlastnosti. Jak se to ale zjišťuje ?

Protokoly nejdříve musí projít
testováním, než se dostanou do oběhu sítí. Testování probíhá tak, že se nejprve
zachytí informace, které si mezi sebou vyměňují dvě cvičební zařízení a ty se
poté porovnávají s fungující komunikací mezi jinými zařízeními. Při
testování se často užívá odesílání chybných zpráv, které mají zjistit, zda si
zařízení dokáže poradit s nedefinovanými komunikačními stavy.

Po testování dostane funkční
protokol certifikaci- potvrzení že funguje dobře v oboru komunikace jemu
přiřazené (například WI-FI, HD READY a další) a udá se do koloběhu.

Internetové protokoly se propagují
jako RFC dokumenty, které jsou otevřené a přístupné veřejnosti. Objevují se pod
sdružením Internet Engineering Task Force (IETF).

Hlavními protokoly Internetu je rodina protokolů TCP/IP, které budou zmíněny v další kapitole. Do této rodiny patří hlavně Internet Protocol (IP), User Datagram Protocol (UDP), Transmission Control Protocol (TCP), a mnoho dalších protokolů. Kromě rodiny protokolů TCP/IP se na Internetu dají použít i další aplikační druhy protokolů, jako například: HTTP, DHCP, FTP, Telnet, SSH, POP3, IMAP, SMTP.